Kommt und lasst uns Christus ehren
Pojďme, Kristu čest vzdávejme

1. Kommt und lasst uns Christus ehren, / Herz und Sinnen zu ihm kehren! / Singet fröhlich, lasst euch hören, / wertes Volk der Christenheit!

1. Pojďme, Kristu čest vzdávejme, / srdce, smysly k němu obracejme! / Ať je nás slyšet, vesele pějme, / drahý lide křesťanský!

2. Sünd und Hölle mag sich grämen, / Tod und Teufel mag sich schämen; / wir, die unser Heil annehmen, / werfen allen Kummer hin.

2. Jakkoli se hřích a peklo rmoutí, / jakkoli se smrt i ďábel kroutí, / my, hotoví svou spásu přijmouti, / odhazujem´ všechen zármutek.

3. Sehet, was hat Gott gegeben: / seinen Sohn zum ewgen Leben. / Dieser kann und will uns heben / aus dem Leid ins Himmels Freud.

3.  Pohleďte, kterak nás Bůh obdaroval! / Syna k životu věčnému daroval! / Aby nás, jak ráčí, sám pozdvihoval / z trápení k radosti nebeské.

4. Seine Seel‘ ist uns gewogen, / Lieb‘ und Gunst hat ihn gezogen, / uns, die Satanas betrogen, / zu besuchen aus der Höh‘.

4. Jeho duše je nám nakloněna, / z jeho lásky a přízně jsouc vedena, / by nás, dítka, satanem podvedená, / navštívil ze své výsosti.

5. Jakobs Stern ist aufgegangen, / stillt das sehnliche Verlangen, / bricht den Kopf der alten Schlangen / und zerstört der Höllen Reich.

5. Hvězda z Jákoba vzešla na východu, / upokojuje v nás vroucí touhu, / láme vaz tomu starému hadu / a boří království pekelné.

6. Unser Kerker, da wir saßen / und mit Sorgen ohne Maßen / uns das Herze selbst abfraßen, / ist entzwei, und wir sind frei.

6. Náš žalář, ve kterém jsme seděli / a starostmi bez míry se trápili / a sami sebe v srdci sžírali, / je vejpůl a my jsme svobodní.

7. O du hochgesegn’te Stunde, / da wir das von Herzensgrunde / Glauben und mit unserm Munde / Danken dir, o Jesulein!

7. Ó, hodino, nejvýš požehnaná, / za víru, jenž nám v hloubi srdce daná, / a našimi ústy opěvovaná, / Tobě, Jezulátko děkujem´!

8. Schönstes Kindlein in dem Stalle, / sei uns freundlich, bring uns alle / dahin, da mit süßem Schalle / dich der Engel Heer erhöht.

8. Ve chlévě ležíš, nejhezčí robě / buď nám laskavo, přiveď nás k sobě / všechny tam, kde zástup andělů Tobě / sladce k vyvýšení prozpěvuje!

1. Kommt und lasst uns Christus ehren, / Herz und Sinnen zu ihm kehren! / Singet fröhlich, lasst euch hören, / wertes Volk der Christenheit!	1. Pojďme, Kristu čest vzdávejme, / srdce, smysly k němu obracejme! / Ať je nás slyšet, vesele pějme, / drahý lide křesťanský!
2. Sünd und Hölle mag sich grämen, Tod und Teufel mag sich schämen; wir, die unser Heil annehmen, werfen allen Kummer hin.	2. Jakkoli se hřích a peklo rmoutí, / jakkoli se smrt i ďábel kroutí, / my, hotoví svou spásu přijmouti, / odhazujem´ všechen zármutek.
3. Sehet, was hat Gott gegeben: seinen Sohn zum ewgen Leben. Dieser kann und will uns heben aus dem Leid ins Himmels Freud.	3.  Pohleďte, kterak nás Bůh obdaroval! / Syna k životu věčnému daroval! / Aby nás, jak ráčí, sám pozdvihoval / z trápení k radosti nebeské.
4. Seine Seel‘ ist uns gewogen, / Lieb‘ und Gunst hat ihn gezogen, / uns, die Satanas betrogen, / zu besuchen aus der Höh‘.	4. Jeho duše je nám nakloněna, / z jeho lásky a přízně jsouc vedena, / by nás, dítka, satanem podvedená, / navštívil ze své výsosti.
5. Jakobs Stern ist aufgegangen, stillt das sehnliche Verlangen, bricht den Kopf der alten Schlangen und zerstört der Höllen Reich.	5. Hvězda z Jákoba vzešla na východu, / upokojuje v nás vroucí touhu, / láme vaz tomu starému hadu / a boří království pekelné.
6. Unser Kerker, da wir saßen und mit Sorgen ohne Maßen uns das Herze selbst abfraßen, ist entzwei, und wir sind frei.	6. Náš žalář, ve kterém jsme seděli / a starostmi bez míry se trápili / a sami sebe v srdci sžírali, / je vejpůl* a my jsme svobodní.
7. O du hochgesegn’te Stunde, / Da wir das von Herzensgrunde / Glauben und mit unserm Munde / Danken dir, o Jesulein!	7. Ó, hodino, nejvýš požehnaná, / za víru, jenž nám v hloubi srdce daná, / a našimi ústy opěvovaná, / Tobě, Jezulátko děkujem´!
8. Schönstes Kindlein in dem Stalle, sei uns freundlich, bring uns alle dahin, da mit süßem Schalle dich der Engel Heer erhöht.	8. Ve chlévě ležíš, nejhezčí robě / buď nám laskavo, přiveď nás k sobě / všechny tam, kde zástup andělů Tobě / sladce k vyvýšení prozpěvuje!

	genauere Übersetzung (nicht singbar)
1. Kommt und lasst uns Christus ehren, / Herz und Sinnen zu ihm kehren! / Singet fröhlich, lasst euch hören, / wertes Volk der Christenheit!	1. Pojďme a Kristu čest vzdávejme, / obraťme k němu svá srdce i smysly! / Pějte vesele, ať je vás slyšet, / drahý lide křesťanský!
2. Sünd und Hölle mag sich grämen, Tod und Teufel mag sich schämen; wir, die unser Heil annehmen, werfen allen Kummer hin.	2. Jakkoli se hřích a peklo rmoutí, / jakkoli se smrt a ďábel stydí, / my, kteří přijímáme svou spásu, / odhazujeme všechen zármute.
3. Sehet, was hat Gott gegeben: seinen Sohn zum ewgen Leben. Dieser kann und will uns heben aus dem Leid ins Himmels Freud.	3. Pohleďte, co nám Bůh dal! / Svého Syna k věčnému životu! / On nás může a chce povznést / z tohoto trápení k nebeské radosti.
4. Seine Seel‘ ist uns gewogen, / Lieb‘ und Gunst hat ihn gezogen, / uns, die Satanas betrogen, / zu besuchen aus der Höh‘.	4. Jeho duše je nám nakloněna, / jeho láska a přízeň jej táhla, / aby nás, satanem podvedené / navštívil z výsost.
5. Jakobs Stern ist aufgegangen, stillt das sehnliche Verlangen, bricht den Kopf der alten Schlangen und zerstört der Höllen Reich.	5. Vzešla Hvězda z Jákoba, / kojí vroucí touhu, / láme vaz tomu starému hadu / a boří království pekla.
6. Unser Kerker, da wir sassen und mit Sorgen ohne Maßen uns das Herze selbst abfraßen, ist entzwei, und wir sind frei.	6. Náš žalář, ve kterém jsme seděli / a starostmi bez míry / sami sebe v srdci sžírali, / je rozpolcen a my jsme volní
7. O du hochgesegn’te Stunde, / Da wir das von Herzensgrunde / Glauben und mit unserm Munde / Danken dir, o Jesulein!	7. Ó, ty nejpožehnanější hodino, / poněvadž my to z hloubi srdce / věříme a svými ústy / Ti děkujeme, ó Jezulátko!
8. Schönstes Kindlein in dem Stalle, sei uns freundlich, bring uns alle dahin, da mit süßem Schalle dich der Engel Heer erhöht.	8. Nejkrásnější dítko ve chlévě / buď nám laskavo, přiveď nás všechny / tam, kde sladkým hlaholem / Tě zástup andělů vyvyšuje!

M. Hohenfurt um 1450, Prag 1541.
T. (D) Paul Gerhardt 1666, bei Valentin Triller 1555. EG 39.
T. (CZ, překlad) Petr Chamrád. T. (CZ, zpěvní text), Jan Esterle.