Fröhlich soll mein Herze springen
Skákej, mé srdce, vesele

 

1. Fröhlich soll mein Herze springen / dieser Zeit, da vor Freud‘ alle Engel singen. / Hört, hört, wie mit vollen Chören / alle Luft laute ruft: Christus ist geboren.

1. Skákej, mé srdce, vesele / v té době, kdy sobě, / zpívají andělé. / Slyšte, jak mocnými sbory / vzduch se chví, zvučně zní: / Kristus se narodil.

2. Heute geht aus seiner Kammer / Gottes Held, der die Welt / reißt aus allem Jammer. / Gott wird Mensch dir, Mensch, zugute, / Gottes Kind, das verbind’t / sich mit unserm Blute.

2. Vyšed z příbytku nahoře / Boží rek tento věk / zachraňuje z hoře. / Přišed člověkem se stává, / člověku k dobrému / to Dítě se dává.

3. Sollt’ uns Gott nun können hassen, / der uns gibt, was er liebt, über alle Maßen? / Gott gibt, unser’m Leid zu wehren, / seinen Sohn aus dem Thron / seiner Macht und Ehren.

3. Zdaž Bůh nevražiti může, / když dává nám, co má / nade všechno v lásce? / By bránil našemu hoři, / Bůh dává nám Syna / z trůnu důstojnosti.

4. Er nimmt auf sich, was auf Erden / wir getan, gibt sich dran, unser Lamm zu werden, / unser Lamm, das für uns stirbet / und bei Gott für den Tod / Gnad’ und Fried’ erwirbet.

4.  Beránek vzal na sebe to, / co jsme my na zemi učinili zlého. / Beránek, co za nás zmírá / svou smrtí, obětí, / milost nám získává.

5. Nun er liegt in seiner Krippen, / ruft zu sich mich und dich, / spricht mit süßen Lippen: / »Lasset fahrn, o liebe Brüder, / was euch quält, was euch fehlt; / ich bring alles wieder.«

5. V náručí leží své matce, / volá mně i tebe, / promlouvá k nám sladce: / „Netrapte se, bratři milí, / co bolí, co schází, / uzdravím ve chvíli.“

6. Ei so kommt und lasst uns laufen, / stellt euch ein, groß und klein, / eilt mit großen Haufen! / Liebt den, der vor Liebe brennet; / schaut den Stern, der euch gern / Licht und Labsal gönnet.

6. Ej, nuž pojďme a poběžme, / jak velcí, tak malí, / se zástupem spěšme! / Milujte Jej – láskou hoří; / ta Hvězda dopřává / občerstvení Boží.

7.  Die ihr schwebt in großem Leide, / sehet, hier ist die Tür / zu der wahren Freude; / faßt ihn wohl, er wird euch führen / an den Ort, da hinfort / euch kein Kreuz wird rühren.

7. Kdož se zmítáte v úzkosti, / pohleďte, branou je / ku pravé radosti; / chopte se jej, on povede / tam, kde již žádný kříž / tlačit víc nebude.

8. Wer sich fühlt beschwert im Herzen, / wer empfind’t seine Sünd’ / und Gewissensschmerzen, / sei getrost: hier wird gefunden, / der in Eil’ machet heil / die vergift’ten Wunden.

8. Kdo je v srdci obtížený, / kdo vnímá, že vina / sžírá mu svědomí, / těš se: otrávené rány, / jež hojí v pokoji / již je nalezený!

1. Fröhlich soll mein Herze springen / dieser Zeit, da vor Freud‘ alle Engel singen. / Hört, hört, wie mit vollen Chören / alle Luft laute ruft: Christus ist geboren.	1. Skákej, mé srdce, vesele / v té době, kdy sobě, / zpívají andělé. / Slyšte, jak mocnými sbory / vzduch se chví, zvučně zní: / Kristus se narodil.
2. Heute geht aus seiner Kammer / Gottes Held, der die Welt / reißt aus allem Jammer. / Gott wird Mensch dir, Mensch, zugute, / Gottes Kind, das verbind’t / sich mit unserm Blute.	2. Vyšed z příbytku nahoře / Boží rek tento věk / zachraňuje z hoře. / Přišed člověkem se stává, / člověku k dobrému / to Dítě se dává.
5. Nun er liegt in seiner Krippen, / ruft zu sich mich und dich, / spricht mit süßen Lippen: / »Lasset fahrn, o liebe Brüder, / was euch quält, was euch fehlt; / ich bring alles wieder.«	5. Nun er liegt in seiner Krippen, / ruft zu sich mich und dich, / spricht mit süßen Lippen: / »Lasset fahrn, o liebe Brüder, / was euch quält, was euch fehlt; / ich bring alles wieder.«
6. Ei so kommt und lasst uns laufen, / stellt euch ein, groß und klein, / eilt mit großen Haufen! / Liebt den, der vor Liebe brennet; / schaut den Stern, der euch gern / Licht und Labsal gönnet.	6. Ej, nuž pojďme a poběžme, / jak velcí, tak malí, / se zástupem spěšme! / Milujte Jej – láskou hoří; / ta Hvězda dopřává / občerstvení Boží.

	nicht singbare Übersetzung / Překlad:
1. Fröhlich soll mein Herze springen / dieser Zeit, da vor Freud‘ alle Engel singen. / Hört, hört, wie mit vollen Chören / alle Luft laute ruft: Christus ist geboren.	1. Mé srdce má vesele skákat / tohoto času, kdy radostí všichni andělé zpívají. / Slyšte, slyšte, jak mohutnými sbory / všechen vzduch zvučně volá: Kristus se zrodil.
2. Heute geht aus seiner Kammer / Gottes Held, der die Welt / reißt aus allem Jammer. / Gott wird Mensch dir, Mensch, zugute, / Gottes Kind, das verbind’t / sich mit unserm Blute.	2. Dnes vychází ze své komnaty / Boží rek, který vytrhuje svět ze všeho hoře. / Bůh se stává člověkem, tobě, člověče, k dobru, / Boží dítě, to se pojí s naší krví.
3. Sollt’ uns Gott nun können hassen, / der uns gibt, was er liebt, über alle Maßen? / Gott gibt, unser’m Leid zu wehren, seinen Sohn aus dem Thron seiner Macht und Ehren.	3. Jakpak by nás Bůh mohl nenávidět, když nám dává to, co nade vše miluje? Bůh dává, aby zabránil našemu hoři, svého Syna z trůnu své moci a důstojnosti.
4. Er nimmt auf sich, was auf Erden / wir getan, gibt sich dran, unser Lamm zu werden, / unser Lamm, das für uns stirbet / und bei Gott für den Tod Gnad’ und Fried’ erwirbet.	4. Bere na sebe to, co jsme zde na zemi / mi učinili, vydává se, aby se stal naším beránkem, / naším beránkem, co za nás umírá / a svou smrtí nám u Boha získává milost a pokoj.
5. Nun er liegt in seiner Krippen, / ruft zu sich mich und dich, / spricht mit süßen Lippen: / »Lasset fahrn, o liebe Brüder, / was euch quält, was euch fehlt; / ich bring alles wieder.«	5. Nyní leží ve svých jeslích, / volá k sobě mne i tebe, sladce k nám promlouvá: / „Nechte to být, ó milí bratři, / co vás trápí, co vám schází, já vám všechno zase dám.“
6. Ei so kommt und lasst uns laufen, / stellt euch ein, groß und klein, / eilt mit großen Haufen! / Liebt den, der vor Liebe brennet; / schaut den Stern, der euch gern / Licht und Labsal gönnet.	6. Ej, nuž pojďme a poběžme, / povstaňme velcí i malí, pospěšme s velkým zástupem! / Milujte Toho, jenž láskou hoří; / pohleďte na Hvězdu, která vám ráda dopřává světlo a občerstvení.
7. Die ihr schwebt in großem Leide, / sehet, hier ist die Tür zu der wahren Freude; / fasst ihn wohl, er wird euch führen / an den Ort, da hinfort euch kein Kreuz wird rühren.	7. Vy, jenž se zmítáte ve velkém utrpení, / pohleďte, zde je brána k pravé radosti; / chopte se jej, on vás povede / na místo, kde se vás nadále už žádný kříž nedotkne.
8. Wer sich fühlt beschwert im Herzen, / wer empfind’t seine Sünd’ und Gewissensschmerzen, / sei getrost: hier wird gefunden, / der in Eil’ machet heil die vergift’ten Wunden.	8. Kdo se cítí v srdci obtížen, / kdo vnímá svoji vinu a koho tíží svědomí, / buď si jist: zde je nalezen ten, / kterýž v rychlosti uzdravuje otrávené rány.

M. Johann Crüger 1653
T. (D) Paul Gerhard 1653. EG 36.
T. (CZ) Petr Chamrád.